Na samotě u lesa (1976) | ČSFD.cz (2024)

Viděti pana otce - Smoljaka, pana Pražáka - Svěráka a dědu Komárka - Kemra - to je vždy fajn. Chalupářská komedie, ale na geniální scénáristy Smoljaka a Svěráka přeci jen jedna z trochu slabších, anebo já to chalupaření nemusím. Přesto je zde spousta hlášek - člověka občas kousnou i blechy psí, kanálie sežere buchty a hlavně chčije a chčije. A bonusem navíc je to očumování Pražáků, kteří v deset ráno v posteli pořád ještě hnípou... Ukázka (Vodník): http://www.youtube.com/watch?v=UbAkVHoCLZM&playnext=1&list=PL37A15D41FB7E72DD&feature=results_video(25.12.2012)

S radostí se někdy z ruchů městského života utíká někam na chalupu, především v letním období se to nabízí samo. I takoví Pražáci mohou na samotách nacházet období svatého klidu, konfrontace velkoměstského života s tím vesnickým ovšem též někdy přináší zajímavou dynamiku, přeci jen to jsou pořád dva zcela rozdílné světy. Na samotě u lesa není prvním ani posledním dílem scenáristického dua Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, které působí jakoby ho napsal sám život (a ne náhodou), ne nadarmo se ovšem na Na samotě u lesa vzpomíná i jako na jeden z diváky nejvíce oblíbených filmů Jiřího Menzela. Na samotě u lesa je krásnou připomínkou časů českých komedií, kdy si často vše sedlo jako prdel na hrnec a pak jen stačilo dodat „chčije a chčije“. Ne nadarmo je děda Komárek spolu s Bohoušem z Chalupářů a Plhou z „Marečku, podejte mi pero!“ nejslavnější rolí Josefa Kemra, která kromě meteorologického nadání zvládla díky Kemrově výkonu naservírovat i tu správnou várku emocí. Komárek může být pro rodinu Lavičkových záhadné stvoření, stejně tak ovšem může snadno Komárek vnímat tuto čtyřčlennou rodinu brousící si zuby na jeho chalupu. Právě o tom je ono vnímání dvou rozdílných světů, které si nakonec navzdory všemu k sobě zvládnou najít i tu ideální cestu. Humor zvládá být lidový i laskavý, fištrón pochopitelně evokující Cimrmany se nezapře. Krásu a půvab samotného venkova dokáže svou kamerou dostatečně zvýraznit Jaromír Šofr, výsledkem je funkční rodinný film, který navíc zvládá fungovat i po letech a a dokázat, že není chalupář jako chalupář. Zmíněný humor zvládá mít vždy nějakou minimálně zábavnou, spíše ovšem vyloženě chytrou pointu. Jde o ten typ české komedie, která zvládá vyvolat dojem, že může čeština skutečně být cosi jako krásný jazyk. Je tu přitom všem servírované i nějaké poselství, které dokáže plnohodnotně obstát i v současnosti. Je to přitom pořád spíše sympatická oddychová podívaná, ve které není vlastně nutné hledat něco navíc, i bez toho Na samotě u lesa obstojí. Úspěch i na pár zahraničních festivalech ovšem jedna z nejoblíbenějších českých komedií rozhodně neměla omylem. Odkaz Jiřího Menzela i Ladislava Smoljaka bude navždy krapet spojen i s právě Na samotě u lesa, se Zdeňkem Svěrákem tomu ani nyní není jinak. Na to je 47 let stará česká komedie vlastně pořád až příliš funkční záležitostí, která funguje za jakéhokoliv režimu a za jakéhokoliv období, především proto, že především o těch měšťácích na venkově bude přeci jen vždy tak krapet vypovídat. Protiklady se ovšem přitahují, přesně tak zvládne vyznít i sladké finále, které servíruje přesně tu milou a oblíbenou komedii, která nejspíš ještě bude s radostí předávaná po generace....(30.06.2023)

Reklama

"Jitko!" "Krávo!"Menzlovština se spojila se Svěrákovštinou a vzešel z toho moc příjemný filmík se spoustou zapamatováníhodných hlášek,které se budou citovat asi až do skonání světa.K mému nejoblíbenějšímu českému filmu to má daleko,přesto se na film Na samotě u lesa rád podívám kdykoliv znovu.A Josef Kemr,to je Bůh! 85 %(20.03.2010)

Nejako som sa nikdy nedoladil. Rád to začnem pozerať, rád to pri surfovaní nechám prepnuté, nikdy to na mňa nedýchne. Žeby mi do toho svěrákovsko-smoljakovského univerza nesadol Menzel? Asi tak, mal to točiť Smoljak (hoci bez najmenších zmien v scenári), bolo by to menej vlezlé, menej pohladení a viac (dobre myslených) pohlavkov by to malo, väčšiu šťavu. Toho "tepla" je tam asi na mňa móóóóc...(11.01.2010)

Další skvělá komedie od dvojice Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Pražská rodina koupí chalupu na venkově. Má to ale jeden háček. Koupili ho i s dědou Komárkem a ten ne a ne umřít. Má hold tuhý kořínek. A když vidí jeho čilého otce, tak pochopí, že na tom světě ještě nějaký ten čas pobude. A tak se k němu na léto nastěhují. Nakonec jsou stejně rádi, když neumře. Kemr tu podává naprosto vynikající výkon. Všechny ty vesnické postavičky jsou skvělé. Třeba nejlevnější zedník na vozíku pan Lorenz a jeho zákazník, který má zmáklé všechno kolem stavby domu. Samozřejmě tu o vtipy není nouze. Dobrý je třeba dědův údiv, že Pražáci ještě v 10 hodin spí nebo jeho hádání se s rádiem. Pak taky návštěva mlýna s mlynářem Ladislavem Smoljakem. Ten jim poví příběh, který chce každý slyšet ještě jednou. Nebo pan Novák, který koupil barák s babkou a dědkem a ti taky nechtějí umřít. Tak si dělají různé naschvály. On jim lije vodu do příkopu, přes který se chodí do domu a oni zas do zrní sypou hřebíky. Takže pokaždé, když přijede, tak píchne. "Dědeček je hodný, ale překáží nám. No počkej. To přece takhle nemůžeš napsat!." :D(31.01.2013)

• Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem si zahrávali s myšlenkou, že by děda Komárek (Josef Kemr) ve filmu zemřel. „Se smrtí jsme koketovali už i u dědy Komárka ve snímku ‚Na samotě u lesa‘. I toho jsme zemřít nenechali. Vždycky jsme si řekli, že v komedii by prostě zemřít nikdo neměl. I když nás ta představa teda lákala,“uvedl Svěrák.(alonsanfan)

• Během vyprávění slavné historky s vodníkem prý Ladislav Smoljak (Radim Zvon) ve skutečnosti odříkává protipožární bezpečnostní poučku.(Wishkah)

• I po letech si Zdeněk Svěrák vzpomíná, že pověstné padání lehátka řídil režisér Jiří Menzel provázkem a škodolibě si natáčení této scény užíval.(mar48)